Varhany v kostele sv. Mikuláše a sv. Anny v Telcích

S nástrojem se můžete seznámit při Putování za historickými varhanami v sobotu 30. dubna 2011 | Program Putování »

Při pohledu na kůr kostela nás upoutá zajímavá skříň pozitivu v zábradlí s původními cínovými píšťalami. Jedná se o pozitiv Ferdinanda Gutha z Čisté z roku 1790, jenž je dnes pouhým torzem. Kromě skříně a prospektových píšťal se dochovala již jen vzdušnice s přepracovanými píšťalnicemi, která byla původně konstruovaná pro čtyři rejstříky. Píšťaly, traktura a hrací stůl byly odstraněny. Positiv byl přepracován v roce 1872 varhanářem Ferdinandem Guthem z Nového Strašecí (vnukem původního stavitele), opravu roku 1883 provedl další z rodu Guthů – Karel.

Za tímto pozitivem se nachází současný nástroj, jenž je dílem pražské varhanářské firmy Rejna-Černý z roku 1915. Varhany mají kuželkové vzdušnice, mechanickou hrací trakturu a pneumatickou trakturu rejstříkovou. Řemeslným zpracováním již poněkud zaostávají za nástroji téže firmy o 10–15 let staršími, snad i vlivem nedostatku materiálu během válečných let. Varhany opravil roku 1933 Karel Urban z Prahy.

Varhanář Jan Otcovský o varhanách v Telcích: „Manuálová traktura je mechanická a zachovalá, nástroj by šel poměrně snadno dát do alespoň omezeného provozu (kdyby byl důvod). Za prohlédnutí stojí zachovalé románské schodiště v tloušťce zdi (z kůru nahoru).“

Současná dispozice

Manuál, C–f´´´ (54 tónů)

Principal 8´
Salicional 8´
Kryt 8´
Oktava 4´

Pedál, C–d´

Subbass 16´

Pedálová spojka, Kolektivy: mezzoforte, forte

Fotogalerie: Varhany v kostele sv. Mikuláše a sv. Anny v Telcích

Foto: Jiří Jaroch a Ivo Horňák

Rejna a Černý – známá a úspěšná varhanářská firma v Praze
na konci 19. a v 1. třetině 20. století.

Josef Rejna se narodil 3. února 1855 v Červené Řečici jako syn papírnického tovaryše Jana Rejny z čp. 61 a Antonie Vladykové z Kácova. Josef Černý se narodil 19. dubna 1852 v Praskolesích čp. 15 jako syn krejčovského tovaryše Matěje Černého a Marie, roz. Kokšové z Hořovic.

Oba Josefové se seznámili ve varhanářském podniku pražského mistra Karla Schiffnera, u něhož se oba vyučili a pracovali ještě v roce 1884. Podíleli se tak na stavbě mnoha varhan K. Schiffnera, včetně nových velkých varhan pro královéhradeckou katerálu sv. Ducha.

Nejpozději roku 1885 se osamostatnili a založili v Praze společný podnik sídlící nejprve v Krakovské ulici č. 5, později přesídlili do Hálkovy ulice č. 59 v Praze na Vinohradech (dnes ulice Londýnská). Jejich první nástroje byly zásuvkové soustavy, velmi brzy však firma začala stavět varhany s kuželkovými vzdušnicemi a mechanickou trakturou, se kterými slavila největší úspěchy. V první dekádě 20. století pak přešla k traktuře pneumatické, i když současně v jednotlivých případech dále stavěla osvědčené traktury mechanické, vzácně i se zásuvkovými vzdušnicemi, zejména tam, kde to z prostorových důvodů bylo výhodné.

Po dispoziční a intonační stránce firma velmi záhy opustila zbytky doznívajících principů „barokního“ varhanářství a stavěla nástroje zcela poplatné tehdejšímu hudebnímu vkusu a nazírání na varhany jako na doprovodný nástroj, který měl v hudebně liturgické praxi nahradit orchestr.

Ve výtvarném řešení prospektů varhan užívala firma pseudoslohové typy skříní, ojediněle stavěla volné „kopie“ prospektů barokních varhan, které v dané lokalitě nahrazovala vlastním výrobkem.

Dosud nevíme přesně, kdy firma zanikla. Poslední známá práce je z roku 1929.

Během více než 40 let existence firmy postavili nebo opravili varhanáři Rejna a Černý několik stovek nástrojů, zejména na území Čech. Ojediněle se lze setkat s jejich nástroji i v zahraničí. Jejich varhany, zejména ty s mechanickou trakturou, patří ke kvalitním, řemeslně velmi solidně zpracovaným nástrojům, které svojí funkčností překvapí i po mnoho desetiletí zanedbané údržbě.

Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.