Varhany v kostele sv. Štěpána ve Pcherách
S nástrojem se můžete seznámit při Putování za historickými varhanami v sobotu 30. dubna 2011 | Program Putování »
Varhany v kostele sv. Štěpána ve Pcherách postavila v 90. letech 19. století známá pražská varhanářská firma Rejna-Černý.
Varhany mají zásuvkovou vzdušnici a bodcovou trakturu. Opraveny byly v roce 1908. Dochovaly se zcela v původním stavu. Varhany nemají motor, vzduch je čerpán pouze mechanicky.
Současná dispozice
Manuál, C–f´´´ (54 tónů)
- Principál 8´
- Bourdun 8´
- Salicionál 8´
- Fletna 4´
- Oktáva 2´
Pedál, C–c´ (25 tónů)
- Subbas 16´
Pedálová spojka
Rejna a Černý – známá a úspěšná varhanářská firma v Praze
na konci 19. a v 1. třetině 20. století.
Josef Rejna se narodil 3. února 1855 v Červené Řečici jako syn papírnického tovaryše Jana Rejny z čp. 61 a Antonie Vladykové z Kácova. Josef Černý se narodil 19. dubna 1852 v Praskolesích čp. 15 jako syn krejčovského tovaryše Matěje Černého a Marie, roz. Kokšové z Hořovic.
Oba Josefové se seznámili ve varhanářském podniku pražského mistra Karla Schiffnera, u něhož se oba vyučili a pracovali ještě v roce 1884. Podíleli se tak na stavbě mnoha varhan K. Schiffnera, včetně nových velkých varhan pro královéhradeckou katerálu sv. Ducha.
Nejpozději roku 1885 se osamostatnili a založili v Praze společný podnik sídlící nejprve v Krakovské ulici č. 5, později přesídlili do Hálkovy ulice č. 59 v Praze na Vinohradech (dnes ulice Londýnská). Jejich první nástroje byly zásuvkové soustavy, velmi brzy však firma začala stavět varhany s kuželkovými vzdušnicemi a mechanickou trakturou, se kterými slavila největší úspěchy. V první dekádě 20. století pak přešla k traktuře pneumatické, i když současně v jednotlivých případech dále stavěla osvědčené traktury mechanické, vzácně i se zásuvkovými vzdušnicemi, zejména tam, kde to z prostorových důvodů bylo výhodné.
Po dispoziční a intonační stránce firma velmi záhy opustila zbytky doznívajících principů „barokního“ varhanářství a stavěla nástroje zcela poplatné tehdejšímu hudebnímu vkusu a nazírání na varhany jako na doprovodný nástroj, který měl v hudebně liturgické praxi nahradit orchestr.
Ve výtvarném řešení prospektů varhan užívala firma pseudoslohové typy skříní, ojediněle stavěla volné „kopie“ prospektů barokních varhan, které v dané lokalitě nahrazovala vlastním výrobkem.
Dosud nevíme přesně, kdy firma zanikla. Poslední známá práce je z roku 1929.
Během více než 40 let existence firmy postavili nebo opravili varhanáři Rejna a Černý několik stovek nástrojů, zejména na území Čech. Ojediněle se lze setkat s jejich nástroji i v zahraničí. Jejich varhany, zejména ty s mechanickou trakturou, patří ke kvalitním, řemeslně velmi solidně zpracovaným nástrojům, které svojí funkčností překvapí i po mnoho desetiletí zanedbané údržbě.
Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.
Odkazy
Festival Varhany znějící 2011 pořádá město Slaný ve spolupráci s mezinárodním festivalem Free Organ World – Pražské varhany.
Archiv
Varhany znějící 2016
Varhany znějící 2014
Varhany znějící 2012
Varhany znějící 2011
Varhany znějící 2009
Varhany znějící 2001
Festival se koná pod záštitou starosty města Slaného Iva Rubíka>
Odbor kultury MěÚ Slaný
© Královské město Slaný 2010–11